Recenze
Wacom Cintiq 27QHD

V dnešní době představovat kreativní veřejnosti grafické tablety od japonské firmy Wacom je skoro jako ono příslovečné nošení dříví do lesa. Tato zařízení si našla cestu do pracoven a koutů každého, kdo to myslí s počítačovou grafikou vážně a jejich známost je velká.

 

Nejvyššímu zájmu se zcela oprávněně těší řada grafických tabletů Cintiq, ať už proklamací profesionálního pracovního nástroje, nebo zkrátka jen svou přítažlivostí. Ve showroomech bývá Cintiq tím nejokupovanějším a málokdo odolá příležitosti si jej vyzkoušet. Je to určitě dobře, protože jde o relativně drahý nástroj, který si domů pořídí buď profesionál, nebo autor, který neřeší svůj rozpočet a neočekává od tabletu návratnost.Možnost si zařízení osahat je pro lidi, kteří nepatří ani do jedné skupiny, často jediným způsobem, jak se s Cintiqem seznámit. Jako doplněk pak může sloužit třeba právě tato recenze.

 

Když se někdy v roce 2011 objevil Cintiq 24HD, považovala jej řada lidí za nástroj, který je blízký dokonalosti a není na něm už příliš co vylepšovat. Postupně bylo nadšení vystřídáno střízlivějším pohledem a i když v té době byla „dvacetčtyřka“ tím nejlepším, co se dalo na poli grafických tabletů se zobrazovačem sehnat, objevilo se několik věcí, které uživatele netěšily. Pro podrobnější představu odkazuji na mou recenzi tohoto tabletu z konce roku 2011. Wacom však patří mezi jednu z mála firem, kterým nejsou její příznivci a uživatelé ukradení a svá zařízení inovuje a vylepšuje. A tak se vylepšení dočkal i Cintiq 24HD, a protože těch vylepšení bylo tolik a byla tak zásadní, zrodil se vlastně nový model grafického tabletu – Cintiq 27QHD.

 

 
 

 

 

Cintiq 27QHD

Koncepce tabletu zůstala shodná s modelem 24HD. A stejně jako tento tablet, je i nový Cintiq ve dvou verzích, bezdotykové a Touch pro ty, kteří rádi ovládají zobrazování gesty. Základem je bytelná konstrukce kovového manipulačního stojanu a samotného tabletu s displejem. Stále tak máte k dispozici zařízení podobné rýsovacímu prknu, které lze polohovat od zcela kolmé pozice až po tu vodorovnou. K ovládání polohy máte stejné prvky, které znáte už z předchozího modelu – zde Wacom zbytečně neexperimentoval. Stojan tedy nabízí stabilní podstavec se dvěma rameny, které se odemykají aretační pákou. V místě, kde jsou ramena propojena s kreslící a zobrazovací plochou jsou po stranách vrtulovité ovladače, jejichž stisknutím dojde k uvolnění čepů a možnosti naklápět displej podle potřeby.

 

Kde se tedy odehrály největší inovace? Je to samozřejmě v modulu displeje a kreslící plochy. Ale všechno popořadě.

 

 

Balení

Noční můra uživatelů předchozího modelu, který byl zabalený v jedné obří krabici, a k manipulaci byli potřeba dva lidé, je pryč. Wacom rozložil nejvyšší Cintiq na dvě základní části – těžký stojan a samotný tablet se zobrazovačem, který lze ve výsledku používat zcela samostatně. Obojí je zabaleno v separátních krabicích, přičemž tablet s displejem, rozměrově i funkčně v podstatě podobný LCD monitoru, unesete a přemístítě hravě, protože je lehký. Se stojanem je to už horší, ale zde je váha nutností pro stabilitu a i v jednom člověku manipulace s bednou nedělá příliš problémy.

 

Obě části jsou obložené přiměřeným množstvím pěnové ochrany, uvnitř bedny se stojanem se skrývá ještě krabice s příslušenstvím.

 

Radost z vylepšené manipulace může někomu překazit nutnost Cintiq složit dohromady. Na první pohled to totiž vypadá velmi složitě a pokud nejste milovník návodů typu Ikea, může vás to otrávit. Já se tak trochu cítil, když jsem bezradně obracel v rukou plachtu potištěnou z obou stran řadou kroků postupu složení. Přiznávám, že to poslední, co se mi chtělo, bylo nějaké skládání a montování podle návodu. Nicméně chápu, že jinak to Wacom udělat nemohl a pro někoho, kdo si Cintiq koupí domů nebo do studia může jít naopak o jakýsi iniciační rituál :)

 

Ve finále není složení Cintiqu vlastně tak složité a hlavně – provedete ho jednou na začátku a pak už jen v případě, že jej budete stěhovat nebo rozebírat. Nejzásadnějším krokem je vlastně jen odkrytování šachet v tabletu (k jejich významu se dostanu v kapitole o konstrukci), nasazení tabletové části na čepy stojanu a sešroubování dohromady pomocí šesti šroubů.

 

 
 

 

 

 

Konstrukce a zpracování

Stojan je v podstatě shodný s předchozím modelem – dílenské zpracování velmi dobré, stabilita také. V podstavci stojanu je nejen závaží, ale hlavně dutina s kabeláží. Dostanete se k ní ze zadu, odšroubováním několika šroubků a sundáním plastového krytu. Zde najdete krátké vyústění napájecího kabelu pro připojení k adaptéru, USB kabel, HDMI kabel a DisplayPort kabel. Podle potřeby tak můžete kabely zatáhnout do stojanu, aby nepřekážely svou délkou venku, nebo naopak, vytáhnout je ven zcela, aby dosáhly tam, kam mají. Délka je myslím přiměřená. Kabely jsou pak  tažené vnitřkem stojanových ramen a spojovací lištou ku středu, kde dochází k propojení s druhou částí Cintiqu. Gumové přední rohy podstavce i plastové pruhy zespodu už známe z předchozího modelu. Stojan tedy nepřínáší žádné výrazné novinky a drží se osvědčeného konceptu.

 

Nejvíce inovovanou částí je tedy samotný tablet a zobrazovací zařízení v jednom. Hlavní konstrukční inovací je to, že lze tuto část používat zcela samostatně, bez stojanu. Přijdete tak sice o možnost polohování, ale nižší cena, prostorové nároky a váha mohou pro někoho být dostatečně dobrý důvod. Modul má v zadní části po obou stranách výklopné nožky, které z něj snadno vytvoří nakloněnou plochu, vhodnou pro kreslení. Úhel však máte pouze jeden, pevně daný délkou nožek, případně ten základní, kdy leží tablet na stole s mírným náklonem.

 

Díky faktu, že je nyní Cintiq složený ze dvou částí, je mírně upravený i systém kabeláže. Na zadní straně najdete tři šachty, dvě po stranách a jednu uprostřed. Jsou kryté plastovými kryty a tak není jejich vnitřek vidět. Středová šachta je hub konektorů – zde po nasazení kreslícího a zobrazovacího modulu na stojan zapojíte potřebné kabely. Stranové šachty potom kryjí místa, kam se přišroubuje stojan. Zcela tak zmizely páskové ovladače z předchozího modelu, které mi ale stejně nepřišly moc praktické. Pravá šachta ukrývá USB konektor, do kterého připojíte Bluetooth vysílač pro dálkové ovládání. Tablet samozřejmě disponuje na zadní straně i možností připevnění podle standardu VESA. Tlačítko Power najdete na horní hraně uprostřed, obklopené stavovými diodami. Po stranách jsou pak zapuštěné čtyři konektory USB 3.0, využitelné pro další zařízení.

 

Čelní strana tabletu, po které kreslíte a na kterou se díváte, je rozhodně hezčí, než u předchozího modelu. Je minimalistická, trochu připomínající design výrobků Apple. Plocha už není rozdělená na skleněnou část s displejem a plastové okraje, nyní je jednolitá. Podle poznámek uživatelů by krycí sklo mělo být ještě odolnější, než dříve. V horní pravé části jsou tři podsvícená kapacitní tlačítka, zpřístupňující nejdůležitější nastavení a virtuální klávesnici. Zcela zmizely jakékoliv ovládací prvky po stranách, tlačítka, kruhové ovladače nebo rollery. Zde se odehrála totiž další inovace v podobě dálkového ovládání.

 

Označení dálkové ovládání není zcela přesné, protože jej stejně budete mít stále po ruce v blízkosti tabletu. Nicméně, koncept „krabičky“ s tlačítky a ovladači, který komunikuje s tabletem přes Bluetooth je opravdu zajímavý. Ovládání je zespodu opatřené měkkou vrstvou a zřejmě magnetem, protože jej lze bez problémů umístit kamkoliv na přední straně tabletu. Na svém místě drží a vy si jej můžete dát tam, kde je vám to nejpohodlnější. Dálkové ovládání lze navíc připojit i třeba k notebooku a používat. Samozřejmostí je namapování všech myslitelných zkratek v aplikaci, která se instaluje spolu s ovladači tabletu. Samotné dálkové ovládání je pěkně provedené, tlačítka se dají docela dobře rozlišit hmatem, indikaci zastávají tři bílé diody a aktivitu se stavem baterie potvrzuje malá dioda hned vedle tlačítka power na spodní hraně. Uvnitř dálkového ovládání je LiPol baterie, která se nabíjí přes microUSB kabel. Když je stav energie nízký, přejde ovládání do spícího režimu, jinak by mělo vydržet až 160 hodin provozu.

 

 
 

 

 

Displej a kreslící plocha

Jak už název tabletu napovídá, zde Wacom také inovoval a rozhodně ne kosmeticky. Odstranil v podstatě všechny problematické věci z předchozího modelu. Na první pohled je největší změnou velikost plochy, která narostla do úhlopříčky 27“ a rozlišení QHD, tedy 2560 x 1440 bodů. Další změnou, kterou uvítají především ti, co vyžadují věrné zobrazení, je možnost kalibrace displeje a hlavně podpora 10bitového signálu (pouze po připojení přes DislayPort s odpovídající grafickou kartou). Tím padly jedny z nejzásadnějších výtek ve vztahu k tomu, že by Cintiq měl být profesionálním zařízením, kde se věrnost barev a větší bitová hloubka vyžaduje.

 

V řeči čísel a značek jde o AHVA LCD (vylepšený IPS), s poměrem stran 16:9, kontrastním poměrem 970:1, svítivostí 330 cd/m2 a odezvou kolem 12ms. Podle Wacomu displej zobrazuje až 97% barevného prostoru Adobe RGB s maximem 1.07 bilionů barev při 10bitovém signálu.

 

Displej Cintiqu je opravdu velmi příjemný a pro práci s tímto typem zařízení to nejlepší, co nyní můžete mít. Rozlišení je znatelně jemnější než u HD verze, což se pozitivně podepisuje na přesnosti práce. Rastr pixelů v podstatě nevnímáte a všechny tahy štětci tak působí hladší a jemnější. Velikost pracovní plochy je jednoznačně plus, i když je potřeba říct, že pokud budete k přepínání nástrojů a vyvolávání nabídek používat ruku s perem a ne klávesnici se zkratkami, tak se docela nadřete. Klasicky je také potřeba si zvyknout na distanci krycího skla a samotné plochy zobrazovače, kdy hrot pera není v kontaktu s kreslící plochou, ale je několik milimetrů nad.

 

Kalibrace

Kalibrovat Cintiq můžete vlastní sondou, nebo využít přímo řešení od Wacomu, který nabízí sondu s jádrem od X-Rite. Kalibrace je extrémně jednoduchá a zvládne ji naprosto každý. Stačí vybalit sondu, nainstalovat její software, připojit ji k USB a pomocí protizávaží ji umístit na střed tabletu tak, aby dobře přiléhala k obrazovce. Software má dva režimy, buď základní, nebo pokročilý. V základním toho moc upravovat nelze, ale pro uživatele, kteří se nechtějí trápit je to ideální. Stačí vybrat zařízení, které kalibrovat a spustit proces kalibrace. Po jeho ukončení program vygeneruje ICC profil, který je možný jedním kliknutím rovnou přiřadit barevné správě ve vašem systému a je hotovo. Je fakt, že kalibrace se na výsledném podání barev a kontrastu podepsala docela dost, výchozí nastavení Cintiqu tedy doporučuji opravdu překalibrovat pro věrnější podání.

 

Díky kalibraci a 10bitovým barvám by mohl být konečně Cintiq užitečný i pro uživatele, kteří dělají např. retuše fotografií a chtějí ergonomičtější přístup k práci.

 

Ovládání

Ovládání Cintiqu 27QHD je v podstatě shodné s předchozím modelem 24HD. Neměl jsem k dispozici Touch verzi, ale osobně bych ji ani nepreferoval. Polohování pomocí stojanu je jednoduché, rychlé a člověk si na něj zvykne bez problémů. Trochu mi chybí otáčení tabletu kolem těžiště, jako to umožňuje model Cintiq 22HD, ale to je zkrátka jiný koncept a jiný stojan. Velkou výhodou je i zmíněné používání jen části s tabletem a displejem, pokud vám pro práci stačí dvě polohy. Dálkové ovládání je použitelné a mnohem užitnější, než předchozí pevné ovládací prvky. Nicméně profesionál zůstane stejně nejspíše u klávesnice, která nabízí větší variabilitu ovládání nástrojů pomocí zkratek. Zde je klasický problém v tom, kam s klávesnicí, aby byla po ruce a přitom nemizela někde pod tabletem. Virtuální klávesnici, kterou lze vyvolat tlačítkem používat nejspíše nebudete a tak bude potřeba si pracovní prostor přizpůsobit. Existují i různá řešení na připevnění hardwarové klávesnice na horní hranu tabletu, ale osobně mi to přijde nepraktické, když je potřeba mít ruku stále na klávesách. Určitým řešením mohou být externí klávesnice třeba pro hry, které nabízejí značný počet ovládacích prvků, a které lze mít vedle tabletu.

 

Wacom zcela odstranil tlačítka pro nastavování displeje, která byla nesmyslně mimo zorné pole uživatele, stejně tak zmizela on screen nabídka, kde se úpravy a informace zobrazovaly. Vše je nyní soustředěno do softwaru, jehož prostředí vyvoláte jedním ze tří tlačítek na přední straně tabletu. Dalším tlačítkem pak vyvoláte detailní nastavení v systému, namapování tlačítek na dálkovém ovládání, mapování plochy tabletu, nastavení pera a další. Vše je přehledné, jasné a bez zdržování. Nastavení lze zálohovat.

 

Kreslící plocha se nijak výrazně nezahřívá, ani místně, ani celkově. Samozřejmě, k určitému zvýšení teploty dochází, zvláště při silném podsvícení, a to většinou v horní levé části, kde ale ruka bývá nejméně a i tak nejde o nic nepříjemného. V kombinaci s rukavičkou pro lepší klouzání ruky po skle by neměl být v používání tabletu žádný problém.

 

 

Přesnost

Pero je snímané po celé ploše, ani u okrajů nedochází k problémům. V ovladačích je klasicky možnost kalibrace, kdy můžete pomocí kliknutí v každém rohu zařízení překalibrovat. Celkově je tablet, co se týká přesnosti, na stejné úrovni, jako jeho kolegové z rodiny Intuos nebo Cintiq, rozlišení snímače je 0,005mm na bod (5080 lpi – lines per inch). V přesnosti hodně pomáhá jemnější rozlišení, na druhou stranu je potřeba se sžít s distancí hrotu pera od zobrazovací plochy. Při práci je patrný Cursor lag, na který narážím u každého Cintiqu. Je to určité zpomalení pohybu kurzoru oproti pohybu pera. Je potřeba říct, že nejde o lag způsobený např. velkými a složitými štětci, nebo pomalým hardwarem. Podle mne jde o rychlost odezvy, která je třeba u Intuosu vyšší.

 

Pero

Design je stejný jako u pera pro Cintiq 13HD, tedy kombinace šedého plastu, černého pogumování a kovového olemování tlačítka s možností odlišení barevným kroužkem. Pero má dvoupolohové tlačítko a na konci gumu. Pracuje s 2048 úrovněmi přítlaku. Ergonomii nelze nic vytknout. Pero je doplněné klasickým stojánkem, uvnitř kterého se skrývá šest kusů náhradních hrotů a čtyři hroty simulující jiné nástroje, jako tužky nebo fixy. Přítomná je také kruhová pinzeta na snadnější vyjmutí hrotu z pera.

 

Cintiq podporuje i další typy per, jako např. Art pen s dvěmi cívkami rezonančního obvodu pro simulace kaligrafických nástrojů. Jestli je možné použít starší Art pen jsem bohužel otestovat nemohl, ale předpokládám, že to, podobně jako u Cintiqu 24HD, nepůjde.

 

Příslušenství

Krabice s příslušenstvím obsahuje poměrně bohatou výbavu. Kromě zmíněného pera se stojánkem, dálkového ovládání s Bluetooth vysílačem a CD se softwarem, obsahuje ještě další důležité věci. Jsou to samozřejmě montážní prvky (šrouby a krytky), v případě, že chcete používat stojan. Pak také kabely a redukce různých konektorů (HDMI, DVI atd.), napájecí adaptér se zelenou diodou (poměrně velký), napájecí kabel pro jiný typ zásuvek a potěšující mikrovláknovou utěrku na krycí sklo displeje.

 

Praxe

Praktické používání tabletu je podobné, jako u jeho předchůdce s tím, že jej znatelně posouvají k lepšímu inovované prvky. Ergonomie je v kontextu použitého konceptu perfektní, kupodivu je příjemné pracovat i jen se samotným displejem, bez stojanu. Hlavní předností je velká kreslící plocha, dovolil bych si říct, že větší už člověk ve většině případů nepotřebuje. Vysoké rozlišení přináší perfektní jemnost zobrazení, zmenšení ovládacích prvků bez ztráty čitelnosti, větší přesnost práce. Kreslit na této ploše je opravdu radost. Věrnější barvy a větši bitová hloubka se pozitivně podepisují na práci s fotografiemi, nebo gradienty. Zlepšilo se ovládání, jak díky dálkovému Bluetooth modulu, tak i zjednodušením a odstraněním některých prvků a jejich přemístění do softwarové roviny.

 

Jediný problém pro mne tedy zůstává Cursor lag. A to může být problém subjektivní, protože jsem se setkal už s tím, že některým lidem vůbec nevadí a nevnímají ho. Nicméně pro mne je rychlost kurzoru při dynamických tazích zásadní a když se dotknu hrotem pera, abych vytvořil další tah a kurzor teprve „doplouvá“ na tuto pozici, tak mne to rozptyluje. Nedokážu říct, jestli lidé, co dělají rychlé, čárové kresby, budou schopni tento lag snášet. Porovnávám to hlavně s rychlostí a přesností Intuosu, se kterým denně pracuji a na jehož odezvu jsem si zvyknul. Rozhodně nejde o lag způsobený výkonností hardwaru nebo použitým softwarem, protože jej lze pozorovat ve videích dalších uživatelů na youtube a je viditelný i v oficiálním prezentačním videu Wacomu. Beru to tak, že jde o určitou daň za ergonomii kreslení přímo na zobrazovač, a že mnoha lidem nemusí způsobovat vůbec žádné problémy. Podrobný popis Cursor lagu najdete v recenzi na Cintiq 24HD.

 

Závěr

Wacom Cintiq 27QHD je momentálně to nejlepší, co můžete na poli podobných zařízení mít. Výborná ergonomie, displej i přirozený způsob kreslení přímo po jeho ploše. Wacom vyslyšel připomínky uživatelů a vylepšil co se dalo, což dává pozitivní dojem nejen o novém zařízení, ale také o firmě jako takové. Nový Cintiq se tak posunul o další krok k dokonalosti, v možnostech současné techniky. Při ceně přes 60 tisíc bez stojanu nejde rozhodně o levný nástroj, ale vzhledem k tomu, že je koncipován jako profesionální zařízení, je taková cena odpovídající. Podle reakcí mnoha uživatelů a vlastníků předchozího Cintiqu 24HD, kteří si nový Cintiq vyzkoušeli, je velmi těžké se vrátit zpět k původnímu nižšímu rozlišení s viditelnými pixely, pevným ovládacím prvkům a neoddělitelnému stojanu. Mnozí z nich prostě přešli na nový model.

 

 

 

+

–        provedení a vzhled

–        ergonomie a polohování

–        velká pracovní plocha

–        QHD rozlišení

–        displej

–        možnost používát jen samotný modul tabletu se zobrazovačem

–        dálkové ovládání

 

-

 

–        cursor lag

 

 

 

Jan Doležálek

Komentáře uživatelů

Hunter
Hunter 16.03.2016 | 23:23:07
#2
Saman
jak je to teda s tim stojanem? kolik stojan stoji? a kdyz se stojan nepouziva tak jsem pochopil ze samotnej tablet je mirne nakloneny a ma i zadni nohy pro vyssi pozici naklonu tak jako kuprikladu to maji klavesnice?

Je to tak, tablet leží, podobně jako klávesnice, na zadní straně, která je vyprofilovaná pro mírný náklon. Pro větší náklon pak slouží vyklápěcí nožky. Systém shodný s klávesnicí. Samotný stojan stojí kolem 10tisíc, záleží na prodejci.
Saman
Saman 02.03.2016 | 15:10:11
#1
jak je to teda s tim stojanem? kolik stojan stoji? a kdyz se stojan nepouziva tak jsem pochopil ze samotnej tablet je mirne nakloneny a ma i zadni nohy pro vyssi pozici naklonu tak jako kuprikladu to maji klavesnice?
1169x
2
Sdílet odkaz na článek:
reklama
Další podobné články:
Obrazek clanku
08.01.2015
ReWegar
Obrazek clanku
04.07.2014
Hunter
Obrazek clanku
15.12.2011
Hunter
Obrazek clanku
30.06.2013
Hunter
Obrazek clanku
19.03.2013
ReWegar
ISSN 1801-0539